Test: Honda Civic Tourer 1.8 i-VTEC

Snimek 108Honda Civic dokáže vzbuzovat emoce. Po několika generacích, které se dokázaly smísit s vozovým parkem, přišla na řadu generace osmá, vytvářející svým vzhledem létajícího talíře velký poprask. Není se tak čemu divit, že devátá generace aktuální, vyráběná od roku 2012, šla v těch samých stopách a mimo lehkého zahlazení křivek si zachovala onen exkluzivní zevnějšek. Nás však nejvíc zajímá novinka letošního roku. Civic Tourer je kombi, které tolik propíraným objemem kufru napadá i naší tuzemskou špičku.

Exteriér vozu se změnil jen minimálně a v rámci nutnosti. Tourer tak v zásadě vypadá jako krátká verze Civicu s baťohem, který dostal pár poněkud pozoruhodných, tenkou linkou spojených zadních světel. Zrovna zadní partie vyvolává nejvíc protichůdných reakcí, a zatímco se někomu líbí, někdo jí naopak nemůže vystát. Zadní vypouklé blatníky dávají tušit, že podběhy kol musely ven v rámci zvětšování kufru.Snimek 121

A kufr je přesně to, o co tady jde. Otevření rozměrných pátých dveří odkryje zavazadelník o základním objemu 624 litrů, který kromě přítomnosti několika šikovně rozmístěných přihrádek a kastlíků, zaujme i takřka perfektně hranatým tvarem, kdy nikde nic nepřekáží a nevyčnívá. Po sklopení sedadel, nazvaných v terminologii Hondy Magic Seats, rozroste se nákladový prostor až na finálních 1668 litrů. Sedadla se sklápí včetně sedáků a to do naprosté roviny s podlahou kufru. Magic Seats ovšem fungují ještě i jinak, než jen pro zarovnání podlahy kufru a vytvoření ložného prostoru. Sedáky lze zvednout vzhůru k opěradlům a mezi oběma zadními dveřmi tak vytvořit průchozí tunel, dostatečně vysoký a široký i k přepravě jízdního kola.

Variabilita a prostornost pro náklad sice hraje u Civicu Tourer prim, ale rozhodně to neznamená, že by japonský kombík pokulhával jinde. Na zadních sedadlech nalezneme dostatek místa i pro osoby průměrného vzrůstu, a třebaže ti vyšší budou postrádat místa pro kolena, nad hlavou jej najde každý. Stejně jako vepředu, jsou i vzadu sedadla očalouněna látkou s mikroplyšovým povrchem, na které se sice dobře sedí a je velice příjemná na dotek, ale její nevýhoda bude do budoucna tkvět v údržbě.

Snimek 160Kdo někdy seděl v Civicu aktuální generace, ten ví, jak futuristicky přední část interiéru působí. Na první pohled velmi komplikovaná palubní deska je plná křivek a má v podstatě dvě úrovně. Zatímco se pod širokou kapličkou ukrývá velký digitální rychloměr, doplněný ukazateli ekologičnosti jízdy, případně tempomatem, o úroveň níže je trojice tubusů s analogovými ukazateli paliva, teploty a otáčkoměrem. Trochu jako pěst na oko působí digitální displej s informacemi z rádia a palubního počítače. Nevelký displej má oproti zbytku interiéru poněkud obstarožní grafiku, a i když se dá plně ovládat výhradně z volantu, je systém poněkud složitý a každá drobnost vyžaduje přinejmenším několik stisknutí tlačítek.

Pracoviště řidiče je vzhledem k architektuře interiéru hodně obestavěno. Zadek si hoví v dobře tvarovaném, tuhém sedadle nepostrádajícím boční vedení a jedinou drobnou pihou na kráse je loketní opěrka, u které bych ocenil možnost vysunout ji dopředu nebo zvednout nahoru. Její jediná pozice je přece jenom dost vzdálená od řadící páky, čnící z pod ovládacího panelu rádia.Snimek 151

Onou řadící pákou se velmi přesně a velmi příjemně ovládá šestistupňová převodovka, napojená na dnes již málo vídané srdce pohonného ústrojí. Společnost nám pod kapotou dělá atmosferický benzínový čtyřválec 1.8 i-VTEC o solidním výkonu činícím 104 kW a s točivým momentem 174 Nm. Po záplavě turbomotorů poslední doby je nepřeplňovaná osmnáctistovka vítanou změnou. Nelze počítat s přívalem síly v nízkých otáčkách, a hodnoty na otáčkoměru kolem dvou tisíc jsou vhodné tak maximálně pro klidnou městskou jízdu. Aby se motor pořádně projevil, je potřeba jej vytočit a nebát se překročit hranici čtyř tisíc otáček, za kterými je položený vrchol točivého momentu. Motor výrazně ožije a za slušivého zvukového doprovodu jde vstříc šestitisícovým hodnotám. Zpočátku se může zdát, že krátká šestistupňová převodovka udržuje motor při dálniční jízdě ve zbytečně vysokých otáčkách, ale jedete-li 130 km/h, nabízí oněch 3300 otáček dostatek výkonu ke zrychlování a tím i k příjemně svižnému předjíždění v dálničních rychlostech.

Nejen v otáčkách má však motor kvality. Při městské jízdě, kdy je využíváno hlavně nižší spektrum otáčkoměru, odvděčí se naprosto kultivovaným chodem. Do interiéru se přenáší jen minimum vibrací a ani s otevřenými okny není motor takřka slyšet. V kombinaci s již zmíněnou přesně chodící převodovkou se tak z Civicu stává velmi sympatický a kultivovaný parťák do městského provozu, který navíc nemíní udělat díru do vaší peněženky. Za hustý městský provoz si motor řekne většinou něco kolem osmi a půl litru na sto kilometrů a sotva minete ceduli značící konec obce, jde spotřeba výrazně dolů. Testovací týden jsme absolvovali se spotřebou čítající sedm litrů a s vidinou toho, že s lehkou nohou a za ideálních podmínek, lze jezdit pod sedm téměř všude.

Snimek 163Kromě gigantického kufru a potentního motoru dostal Civic Tourer ještě jednu vychytávku. Tentokrát zcela poprvé v historii celého modelu nalezneme na středovém panelu tlačítko, ovládající zadní adaptivní tlumiče. K dispozici jsou tři módy nastavení a i při nenaloženém autě je změna hodně znát na komfortu jízdy. I v nejtvrdším režimu Dynamic podvozek stále dobře filtruje nerovnosti a přitom výrazně omezí plavný charakter zadní nápravy a účinně reguluje náklony karoserie v zatáčkách. Připočteme-li ještě dobře nastavenou přední nápravu, na které trůní jen relativně lehký benzínový motor, má Civic Tourer velmi dobrý a vyvážený podvozek, jehož chování lze snadno ovlivnit nastavením zadních tlumičů. Nesmím ani zapomenout na velký plus v podobě účinného odhlučnění, kdy se do kabiny přenáší akustický hluk z podvozku jen v podobě nevýrazných, tlumených rázů.

Adaptivní zadní tlumiče navíc nalezneme již v druhé nejvyšší výbavě, tedy přímo té testované. Výbava Lifestyle má vše, co by mohl běžný uživatel potřebovat. K dispozici je například zadní parkovací kamera, vyhřívání řidičova a spolujezdcova sedadla nebo prémiový audiosystém. S jediným příplatkem za metalízu, činícím 12 900 korun, vychází testovaný vůz na 574 300,- podle standardního ceníku. Kdo by zatoužil po luxusnější výbavě, může sáhnout po vrcholové Executive. Ta přidává například kožené čalounění, bezklíčový přístup a startování a další prvky.Snimek 177

Honda si s Civicem Tourer udělala vstupní bránu do světa velkoprostorových vozů nižší střední třídy. Kromě bezkonkurenčního zavazadlového prostoru zde bojuje i povedeným pohonným ústrojím a velmi neotřelým designem, trvajícím již od minulé generace. Z naprostých novinek spojených s verzí Tourer je nutno vyzdvihnout i zadní adaptivní tlumiče, jejichž nastavením lze dosáhnout výrazně odlišných jízdních projevů, či přizpůsobit vůz vyššímu případnému zatížení. Abych jen nechválil, musím také pokárat japonskou značku za stažení motoru 2.2 i-DTEC. Tento velmi povedený, výkonný a charakterem zajímavý turbodiesel se již v nabídce déle nevyskytuje, což je rozhodně škoda.

Celkové hodnocení: (6,5 / 8)
Motor: (5,5 / 8)
Převodovka: (7,0 / 8)
Podvozek: (6,5 / 8)
Praktičnost: (7,0 / 8)

Plusy: Motor:
objemný a variabilní zavazadlový prostor Typ motoru: atmosférický zážehový
povedený motor s točivým charakterem Válce / ventily: 4 / 4
zadní adaptivní tlumiče Zdvihový objem (ccm): 1798
spotřeba Nejvyšší výkon (kW / ot/min): 104 / 6500
Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): 174 / 4300
Mínusy:
zastarale působící displej palubního počítače Provozní vlastnosti:
méně místa na zadních sedadlech Maximální rychlost (km/h): 210
Zrychlení 0 – 100 km/h (s): 9.5
Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): 8.4 / 6.8 / 7.2
Rozměry a hmotnosti:
Zavazadlový prostor (l): 624
Objem nádrže (l): 50
Pohotovostní hmotnost (kg): 1340
Délka (mm): 4535