Test: Ford Mondeo 1.6 TDCi

Snimek 003Elegantní kombi, zahalené do skutečně krásné tmavě modré barvy, není na našich silnicích žádnou novinkou. Aktuální generace Mondea brázdí evropské silnice a dálnice již od roku 2007 a z toho poslední čtyři roky rozjasňuje jeho exteriér i interiér facelift. My jsme vyzkoušeli v tuto chvíli již poslední ročník této generace. Ještě než se začne prodávat nové Mondeo modelového rok 2015, dostal se nám do ruky vůz, vybavený tím nejúspornějším možným motorem.

Přední kola pod dlouhou modrou kapotou roztáčí dieselový 1.6 TDCi Econetic. Čtyřválec s poměrně nevalným výkonem 115 koní neslibuje žádné dramatické výkony ani přehnanou dynamiku, zato však nabízí dynamiku důstojnou, podpořenou extrémně nízkou spotřebou. A to se mu daří více než dobře. Hned u první spotřeby, naměřené během testu, zůstává rozum stát. Mondeo absolvovalo jižní spojku, a tedy okružní jízdu okolo celé Prahy, za 3.2 litru. Dobrá tedy, přesun do skutečně městské zástavby a další měření. Zde se poprvé projevuje velmi dlouhá, avšak naprosto přesně a příjemně řadící převodovka, která je zde za účelem sražení spotřeby. Nicméně asi právě proto končí palubní počítač při ukazování spotřeby na 5.5 litru na sto kilometrů. Víc se nám během testu vykouzlit nepodařilo, a to ani za cenu rychlého dálničního přesunu.Snimek 027

Spotřeba by tedy byla vynikající, co na to ale jízdní projev. Od Mondea se coby od kombi vyšší střední třídy očekávají dobré jízdní vlastnosti a také výkon. Po městě se 115 koní, v kombinaci se slušným točivým momentem 270 Nm, jeví jako dostačující porce. Problém nastává až mimo město, kde začne být motor, zejména v rychlostech přes 100 km/h, poněkud dýchavičný. Už při prvním zkušebním vytočení k červenému poli otáčkoměru, které začíná hodnotou 4500 otáček, je navíc jasné, že motor dost výrazně postrádá výkonovou špičku. Od zhruba 2500 otáček, kde je motor pocitově nejsilnější, výkon dále negraduje a motor se jen líně vytáčí až do červeného. Pohonné ústrojí tak nejlépe působí při klidné jízdě, kdy jeho výkon bohatě stačí, a při které se také odvděčí až směšně působící spotřebou paliva. Jako perličku okolo motoru bych vyzdvihnul pokus norských specialistů na úspornou jízdu, kteří na jednu nádrž zdolali neskutečných 2 161 kilometrů. Vzhledem k objemu nádrže 70 litrů, se tak dá snadno dopočítat průměrná spotřeba 3.24 litrů na sto kilometrů.

Při pohledu do příplatkové výbavy, kterou byl náš testovací kousek obdařen, zaujala mě položka „sportovní odpružení“. I přesto, že mi zpočátku přišel nápad dávat sportovní podvozek na vůz s turbodieselovým čtyřválcem o výkonu 115 koní přitažený za vlasy, nutno uznat, že jeho nastavení funguje výborně. Do města je sice tlumení opravdu trochu tvrdé a místy nemusí být posádce příjemné, nicméně dobré odhlučnění interiéru nechá na tuto drobnost zapomenout. Mimo město potom funguje podvozek ukázkově a jeho možnosti, daleko za dispozicemi motoru, dovolí i poměrně ostré sportovní svezení. Auto drží stopu s naprostou poslušností a co víc, velké kombi nemá takřka žádné tendence zaklekávat do zatáček.

Snimek 058Jak jsem již lehce naklepl interiér a jeho odhlučnění, vnitřek vozu má ještě výrazně víc příjemných vlastností. Již při prvním nastoupení jednoznačně zaujme zpracování a volba použitých materiálů. Všechny části, se kterými přijde posádka do styku, jsou z měkčených plastů, kůže nebo alespoň povedené imitace hliníku. Veškeré ovládací prvky jsou přehledné a není jich ani mnoho. Na středové konzoli, která tak může možná působit až trochu prázdně a fádně, nalezneme pečlivě uspořádaný dotykový displej s navigací a pod ním panel klimatizace. Dokonce i ovladače na volantu jsou velmi rozumně a citlivě uspořádány a jediný drobný ergonomický prohřešek bych tedy spatřoval v ovládání vyhřívání sedaček, které je přepečlivě schované pod roletkou mezi řidičem a spolujezdcem. Řešení, které přímo vybízí k nejapným vtipům v podobě zapnutí vyhřívání a zavření roletky.

Sedačky, kromě toho že jsou vyhřívané, jsou také velice pohodlné. Sedáky a opěráky jsou tak akorát tuhé a navíc potažené kombinací kůže a semiše. Řešení nejen na dotek příjemné, ale i designově hezké. Na místě řidiče i při vyšší postavě lze zaujmout dobrou jízdní pozici, a rozsah nastavení sedadla i volantu dovoluje dokonce řízení na dlouhé nohy a krátké ruce. Skrz kožený volant se potom naskytuje výhled na přístrojový štít, sestávající se z jednoho a půl analogového budíku, doplněného ještě velkým barevným displejem. Budíků je skutečně jen jeden a půl, protože zatímco tachometr má k dispozici celý kruh, otáčkoměr se musel spokojit pouze s půlkruhem, takže úplně dole je nula, nejvyšší číslice 6 se nachází přesně nad ní. Displej mezi nimi je ovládán výhradně z volantu, a ačkoliv má spoustu funkcí a sám o sobě ukrývá nastavení různých vlastností, přišel mi jeho potenciál poněkud nevyužitý. Tak například levou třetinu displeje vždy zabírá náhled na vůz, který ovšem ukazuje jen, zda je aktivní asistent varování před neúmyslným opuštěním jízdního pruhu, a zda svítí hlavní světlomety. Kdyby se displej o něco lépe uspořádal, mohla by se plocha rozšířit například o lepší zobrazení navigace nebo třeba o možnost, mít před sebou celou mapu.Snimek 090

I když si řidič, tedy třeba já se svými 185 cm výšky, sedne do zmíněné pozice dlouhé nohy, krátké ruce, nebude nikdo na zadních sedadlech trpět nedostatkem. V Mondeu je místo pro pět osob za každých okolností a vzhledem k linii střechy, která se svažuje jen minimálně, nebudou mít problém ani nadprůměrně vysoké osoby. K dispozici je kromě obligátní loketní opěrky také vyhřívání krajních míst, což se hodí zejména v zimě.

Vzhledem k zaměření auta je nutné, aby Mondeo poskytovalo i užitnou hodnotu v oblasti zavazadelníku. Přesně to se mu také daří a kombi varianta nabízí za přítomnosti ocelové minirezervy krásných 537 litrů zavazadlového prostoru. Samozřejmá je i možnost jeho rozšíření sklopením zadních sedadel. Kromě prostoru k vyspání tak vznikne rovná plocha, která má až po strop objem 1728 litrů. To už je opravdu hodně velká porce nákladového prostoru.

Ford Mondeo na nás zapůsobil opravdu dobře. Plnohodnotné kombi s obří užitnou hodnotou je spárováno s až neuvěřitelně úsporným turbodieselovým motorem, jehož výkon sice neoslní, zato provozní náklady ano. Motor je plně dostačující k poklidné jízdě a je možná trochu škoda, že se kvůli němu nedá naplno využít potenciál skvělého podvozku. Ten je sice do města až zbytečně tvrdý, mimo něj však dokáže potěšit i ty z nás, kteří rádi řídí. Uvnitř vozu se skrývá elegantní a kvalitně zpracovaný interiér, ve kterém se bude cítit dobře i pět osob naráz.

Snimek 094A kolik, že si Ford žádá za tento velmi příjemný a dobře vybavený vůz? Svoje nové Mondeo v nejnižší výbavě Core Plus a s benzínovým motorem Duratec, můžete mít již za 490 990 korun. Sáhnete-li po testované variantě, tedy po výbavě Titanium Plus a po motoru 1.6 TDCi 115 koní, očekává se od vás 686 690 korun. Testovaný vůz navíc obsahoval příplatkovou výbavu, která za 59 200 korun čítala například sadu Assist s tempomatem, systémem proti vyjetí z pruhu nebo monitorováním mrtvých úhlů. Do zimních měsíců se bude hodit i sada Winter Plus, obsahující vyhřívání všech sedadel a čelního okna. Za suma sumárum 745 890 korun se jedná o velmi pěkně vybavený, líbivý a užitečný kombík.

Celkové hodnocení: (6,0 / 8)
Motor: (6,0 / 8)
Převodovka: (5,0 / 8)
Podvozek: (6,0 / 8)
Praktičnost: (6,5 / 8)

Plusy: Motor:
opravdu velmi úsporný motor Typ motoru: přeplňovaný, vznětový
podvozek mimo město Válce / ventily: 4 / 4
zpracování interiéru Zdvihový objem (ccm): 1560
převodovka Nejvyšší výkon (kW / ot/min): 85/4000
praktičnost interiéru Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): 270/1500
Mínusy: Provozní vlastnosti:
nedostatek výkonu mimo město Maximální rychlost (km/h): 190
tvrdší podvozek ve městě Zrychlení 0 – 100 km/h (s): 11.9
nevyužitý potenciál displeje mezi budíky Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): 5.5 / 5.0 / 5.2
Rozměry a hmotnosti:
Zavazadlový prostor (l): 537
Objem nádrže (l): 70
Pohotovostní hmotnost (kg): 1505
Délka (mm): 4837