Test: Fiat Freemont 2.0 MultiJet

Snimek 004Z řad evropských a asijských SUV Fiat Freemont značně vystupuje. Aby také ne, když je jeho základ v americkém sourozenci Dodge Journey, ze kterého převzal kromě přední partie vzhled v podstatě beze zbytku. Co se však oproti americkému Journey změnilo zásadně, je pohonné ústrojí. Čtyřválce a šestiválce z dílen Chrysleru, nahradily MultiJety od Fiatu, napojené na manuální nebo automatickou šestistupňovou převodovku.

Fiat Freemont si tak do boje o peníze evropských zákazníků veze poměrně zajímavou mezinárodní směsici techniky, kombinovanou s americky vyznívajícím svalnatým vzhledem. Zejména námi testovaný kousek vypadal na silnici skutečně dobře. Takřka pětimetrovou robustní karoserii halila rudá barva a mimořádně povedenými designovými prvky byla i do černa zabarvená přední světla s mřížkou chladiče. K nim patřil i zbytek paketu Black Code, který dále zahrnuje černé střešní ližiny, černé kryty zpětných zrcátek a rámečky zadních světel. Spolu s černými koly a metalickým lakem v ceně, jsou tyto doplňky k mání ve stejnojmenné výbavě, která stojí 25 tisíc navrch oproti jinak stejné výbavě Lounge.

Snimek 006Kromě zmíněného vnějšího designu, přivezl si Freemont z Ameriky také jen mírně pozměněný interiér. Poměrně očekávaně tak uvnitř vozu nalezneme rozměrná a velmi pohodlná kožená sedadla s měkkým polstrováním. I zbytek interiéru se nese v podobném duchu. Časy mizerného amerického zpracování jsou ty tam a mezi měkčenými plasty se tak nachází rozměrný dotykový displej o úhlopříčce 8.4 palce, zastupující funkci navigace a infotaiment systému. Nalezneme v něm přehršel informací a nastavení, přístupné skrze poměrně jednoduché rozhraní s přijatelně rychlými reakcemi. Nezvyklým ovládacím prvkem jsou tlačítka na ovládání audia, umístěné pod volantem tam, kde by člověk spíše než nastavování hlasitosti očekával pádla řazení. V souvislosti s multimediálním vybavením musím zmínit ještě displej napojený na DVD přehrávač, výklopný ze stropu mezi předními sedadly. Tato součást výbavy stojí spolu s dálkovým ovládáním a párem bezdrátových sluchátek dohromady 22 900 korun. Věc sice pěkná, ale vzhledem k nevalnému rozlišení displeje bych zauvažoval spíše nad jiným, neoriginálním řešením. Přímo se nabízí zakoupení dvojice tabletů, skýtajících výrazně více možností.

Snimek 065Velmi atraktivním prvkem Freemontu je jeho sedmimístná konfigurace a celkově variabilní interiér. Zadní dělenou lavici lze posouvat a uvolnit tím místo pro další dva pasažéry, sedící na překvapivě dospělých sedadlech, vyklápěných z podlahy kufru. Jejich vyklopení probíhá naprosto jednoduše zatažením za poutko, připravené v zavazadlovém prostoru. Dvojice menších cestujících se na šesté a sedmé místo posadí poměrně pohodlně, na trojmístnou lavici před nimi se s klidem posadí i výrazně vyšší figury. Vzhledem k šířce interiéru nečiní problém ani cestování ve třech vedle sebe. Za skutečně vychytanou považuji dětskou sedačku, integrovanou přímo do zadního sedadla. Stačí jen překlopit přední část sedáku dozadu a vznikne vyvýšený „bobek“ pro větší dítě.

Snimek 031Zavazadelník je při vztyčené třetí řadě sedadel přirozeně omezen, pokud však tato zůstanou sklopená v jeho podlaze, nabízí Freemont pěkných 540 litrů prostoru. Sklopíme-li i opěráky druhé řady, je to dokonce 1461 litrů. Za trochu palčivou nevýhodu se dá považovat chybějící roletka, která by skryla obsah kufru zvědavcům. Tento prvek, považovaný v současné době za samozřejmost, u sedmimístné varianty Freemontu zcela chybí. Je jasné, že by použití roletky současně se šestým a sedmým místem bylo poněkud problematické, jistě to však není konstrukčně neřešitelné. Útěchou budiž alespoň velmi nadstandardní množství různých schránek a přihrádek, nacházejících se v interiéru. Některé z nich vídáme v mnoha autech, ovšem prostor pro náklad pod sedákem spolujezdce, či pod nohami zadních pasažérů, zasluhuje označit za ony legendární „pašerácké“ schránky.

Snimek 036Jak již bylo řečeno v úvodu článku, pod kapotou dělá ve Freemontu společnost dvoulitrový diesel z dílen Fiatu. V nabídce nalezneme motor hned ve dvou variantách s výkony 140 a 170 koní, přičemž my jsme měli tu čest s druhou jmenovanou. Dvoulitrový diesel je v nabídce orámován ještě benzínovým čtyřválcem 2.4 litru, dostupným u nižších výbav, a vrcholným americkým šestiválcem 3.6 Pentastar, který se chlubí výkonem 276 koní.

Výkon z motoru putuje v našem případě přes šestistupňovou automatickou převodovku s hydrodynamickým měničem a je předáván primárně předním, v případě potřeby potom i zadním kolům. Trochu zarážející je fakt, že Freemont nenabízí žádný způsob, kterak pohon 4×4 uživatelsky ovládat. Připojení zadní nápravy tak musíte nechat výhradně na automatice.

Snimek 068A když už jsme u té automatiky, právě zmíněná automatická převodovka je slabinou celého systému. Chvílemi jsem si během jízdy říkal, zda se někdo nespletl a nenahrál do její řídící jednotky program pro benzínový motor. Za jízdy se otáčky motoru dostávají jen zřídka pod dva a půl tisíce a to i přesto, že motor bez problému snáší již otáčky kolem 1500 a dokonce mu nechybí ani točivý moment, jehož maximum je k dispozici již v 1750 otáčkách za minutu. Aby se ale motor v tomto tempu udržoval, nezbývá než řadit manuálně pákou voliče. Reakce na ruční řazení jsou sice poměrně vlažné, ale alespoň tím dosáhnete požadovaných otáček. Na automatický režim totiž každé menší přidání plynu znamená odemknutí měniče a mnohdy i podřazení. Při jízdě bez plynu se potom převodovka nezřídka sama rozhodne, že podřadí do otáček a bude brzdit motorem.

Snimek 056Problém s rozpačitou převodovkou ovšem výrazně vynahrazuje právě motor. Je kultivovaný a má slušný výkon i použitelné spektrum otáček, do kterých se také díky převodovce často dostává. V automatickém režimu se mnohdy stává, že jen drobně důraznější sešlápnutí plynu znamená roztáčení motoru do maxima. Zatímco automatické skříně jiných značek by využily točivého momentu dieselu a přeřadili za hranicí tří tisíc otáček, Freemont do tří tisíc podřadí a vytáčí motor do červeného pole, začínajícího na čtyřech a půl tisících. Přijde proto vhod, že motor ani proti těmto otáčkám výrazně neprotestuje a zůstává kultivovaný a do kabiny relativně tichý.

Nejen výkonem a náturou, ale i spotřebou umí motor potěšit. Během celého testu jsme dosahovali spotřeby rovných osmi litrů. Po městě je nutno počítat spíše s devíti, kdežto při dálničním tempu spotřeba padá na velice přijatelných 7.8. V kombinaci s osmdesátilitrovou nádrží to znamená důstojný dojezd rodinného vozu, činící kolem tisíce kilometrů.

Snimek 047Rodinně založen je i podvozek. Dobře odhlučněné a pohodlné zavěšení nabídne klidné proplouvání městem, stejně jako slušnou stabilitu v přímém směru na dálnici. V ostřeji projížděných zatáčkách vysoká karoserie značně zaklekne, ale na auto těchto proporcí to není nic, za co by měl Freemont stydět. Sportovní vyžití zde stejně není na místě a znát to dává i řízení, jehož hydraulický posilovač je tak americký, jak jen může být. Mnoho italských modelů Fiatu má na palubní desce tlačítko City, které přeposiluje řízení pro lepší manipulaci ve městě a vypne se při překročení určité rychlosti. Freemont jako by měl tlačítko City aktivované neustále a po městě lze volant ovládat bez větších problémů jedním prstem. Teprve mimo město řízení přituhne, aby vůz ve vyšších rychlostech nepůsobil nejistě. Stále tu však zůstává nulová odezva od volantu, která je však u této kategorie spíše vítána.

Snimek 071Freemont stojí na pomezí kategorií MPV a SUV, kdy si z každé bere to lepší. Jednoznačným plusem je jeho nepřekonatelně variabilní interiér, nabízející sedm míst a doplněný o obří množství různých přihrádek, odkládacích kapes, háčků, oček a dalších drobností, usnadňující rodinné cestování. Pod skořápkou toho všeho je povedený a relativně úsporný motor z italské stáje, napojený však na drobně zmatenou převodovku, která neumí správně využít jeho potenciál. A jaká cenovka k tomu všemu patří? Fiat si za Freemont v testované výbavě Black Code s výkonnějším dieselem, pohonem všech kol a automatem, říká v tuto chvíli o 841 400 korun. Tato cena se sice může zdát vyšší, ale nabízí rozsáhlou výbavu včetně třízónové klimatizace, bezklíčového přístupu a startování nebo navigace. Pro dosažení specifikace testovaného vozu je tak nutno připočíst jen 22 900 za obrazovku výklopnou ze stropu a trochu vtipně také 800 korun za uzamykatelné víčko nádrže.

Celkové hodnocení: (6,0 / 8)
Motor: (6,5 / 8)
Převodovka: (4,5 / 8)
Podvozek: (5,0 / 8)
Praktičnost: (7,5 / 8)

Plusy: Motor:
kultivovaný a výkonný motor Typ motoru: přeplňovaný vznětový
měkký a dobře odhlučněný podvozek Válce / ventily: 4 / 4
variabilní sedmimístný interiér Zdvihový objem (ccm): 1956
velké množství odkládacích ploch a schránek Nejvyšší výkon (kW / ot/min): 125 / 4000
černé designové prvky ve výbavě Black Code Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): 350 / 1750
Mínusy: Provozní vlastnosti:
převodovka zbytečně vytáčející motor Maximální rychlost (km/h): 184
chybějící roletka v kufru Zrychlení 0 – 100 km/h (s): 11.1
nemožnost ovládat systém pohonu 4×4 Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): 9.0 / 7.5 / 8.0
místy příliš měkký podvozek mimo město
Rozměry a hmotnosti:
Zavazadlový prostor (l): 540
Objem nádrže (l): 80
Pohotovostní hmotnost (kg): 2004
Délka (mm): 4888