Co mě štve na autech a kolem nich: Nedostatek výkonu

clarkson-powerKdyž jsem si pořizoval svoje soukromé auto, tedy kupé se skromnými 230 koňmi výkonu (to není ironie, 230 koní vážně není na 1500 kilogramů hmotné auto žádné drama), přirozeně jsem se setkával s negativními reakcemi okolí. Kromě obligátního tvrzení, že „to bude strašně žrát“ dozvídal jsem se nezřídka i to, že je toho výkonu zbytečně moc.

Jenže tady je ten problém. Pominu-li překoňovaná monstra, u kterých se bavíme o relacích 800+ koní, neexistuje v zásadě nic jako přebytek výkonu. Samozřejmě, některá dnešní auta mají potenciál, který je využitelný pouze na okruhu, ale samotného výkonu se to netýká nikdy. Tady totiž i v běžném provozu platí, že čím víc, tím líp. Vždycky a za všech situací je totiž výrazně lepší jezdit s vědomím, že mám v záloze rezervu, než se potýkat s nedostatkem. Právě nedostatek je totiž nejen otravný a nedůstojný, ale hlavně nebezpečný.

Občas se prostě potřebujete vejít do mezery ve štrůdlu aut, musíte zmizet otrapovi, co vám na dálnici leští nárazníkem kufr, nebo chcete předjet kamion. A za všech těchto situací platí, že čím více výkonu máte plynovým pedálem na povel, tím lépe. Všechny prekérky na silnicích se náhle řeší o mnoho snadněji, můžete se pohybovat svižněji a jednoduché předjíždění uskutečníte i bez toho, abyste jej plánovali den dopředu.

Takže až budete příště kupovat auto, zamyslete se nad tím, kolik výkonu potřebujete. A napovím vám, potřebujete vždy co nejvíc. Protože až budete míjet pomalejší auto a tlačit ručičku tachometru i očima, možná si potom uvědomíte, že to panoramatické střešní okno, upřednostněné v konfigurátoru před silnějším motorem, možná nebyl úplně nejlepší nápad.