Test: Škoda Octavia Combi 1.0 TSI

Nová Octavia obdržela za poslední dobu hned několik novinek, s jejichž existencí mnozí staromilci vyloženě bojují. V rámci faceliftu dostala příď vozu nová dělená světla s poněkud rozporuplným designem a nedávno přibyl i nový litrový motor se třemi válci, postupně nahrazující starší benzínové jednotky 1.2 TSI.

Přesně takovou „diskutabilní“ Octavii jsem vyzkoušel i během týdenního testu, abych se dozvěděl, co nového přinesl facelift a již zmíněná motorizace. Zprvu však něco k oněm propíraným světlometům. Prvotní šok z nového designu pochopitelně neminul ani mě, nicméně po celkově druhém setkání s inovovanou hvězdou českého trhu musím říci, že se mi vzhled přídě začal docela líbit. Octavia právě díky novým světlometům totiž konečně vystupuje z řady a není šedou myší v unifikovaném vozovém parku. Vyžádalo si to tedy trochu zvykání, ale za mě konečně palec nahoru.

A palec nahoru také za nové ztvárnění některých prvků interiéru. U vyšších výbav dominuje palubní desce nový displej infotainmentu, elegantně zasazený do jednolitého skleněného panelu. Nové řešení působí o mnoho lepším dojmem, než to dosavadní, nicméně musím inženýry z Mladé Boleslavi pokárat za absenci otočných ovladačů na hlasitost a přiblížení navigace. Ty by se ani u nového displeje rozhodně neztratily. Co se funkčnosti jako takové týče, zde prakticky není co vytknout. Vše se pohybuje rychle, rozhraní je intuitivní a chválím i novou funkci „Home“, kombinující zobrazení mapy a dvou dalších funkcí.

Jinak zůstalo v interiéru vše více či méně při starém. V dekoru dveří se zabydlel nový LED proužek na ambientní osvětlení, na dně držáku na nápoje jsou výstupky pro jednoruční otevření PET lahve, ovšem novoty v oblasti prostoru bychom hledali marně. Nejsou ani potřeba. Do interiéru se stále pohodlně vejde čtveřice dospěláků, za volantem se sedí příjemně nízko a na dlouhé nohy a kufr s elektricky ovládaným víkem pojme díky objemu 610 litrů prakticky cokoliv. Jakmile se sklopí zadní sedadla, pobere Octavia dokonce až 1740 litrů nákladu, což je vskutku hromada věcí.

Jak bylo řečeno již v úvodu, pod kapotou se v mém případě ukrývá vůbec nejmenší motor, co kdy Octavia dostala. Řeč je o novém tříválci 1.0 TSI, který však navzdory skromnému objemu podává díky turbodmychadlu důstojný výkon 115 koní a příjemný točivý moment 200 Nm, dostupný od 2000 otáček za minutu. Pro český trh se nicméně jedná o nejslabší a zároveň také o nejlevnější motor v nabídce.

Největší bolestí tříválců bývá tradičně nekultivovanost a drnčivý zvuk, který motory vydávají pod zátěží. Tento konkrétní je ale velmi dobře odladěn, takže na volnoběh o jeho existenci víte pouze sporadicky a jediné drnčení se ozve při akceleraci v otáčkách pod dvěma tisíci za minutu. Zde se nicméně malému agregátu stejně moc nelíbí a to nejlepší ze sebe vydá ve středním spektru otáček mezi dvěma a půl a pěti tisíci. Zde motor žádné nepříjemné zvuky nevydává, ale naopak se se stoupajícími otáčkami ozve i sympaticky jadrně.

Dynamika navíc není vůbec špatná. Zrychlení z nuly na sto proběhne za 10.1 sekund a maximálka se dokonce o jediný kilometr vydrápala přes hranici 200 kilometrů za hodinu. Samozřejmě, že se o dramatickém výkonu nedá mluvit, nicméně Octavia s „litrem“ jede dostatečně a zdržíte-li se rychlého předjíždění v dálničních rychlostech, pravděpodobně si s ní docela dobře vystačíte. Agregát je navíc spárován s tradičně povedenou šestistupňovou převodovkou, disponující krátkými a přesnými drahami řazení. Vlastně jediný problém jsem pozoroval ve městě při svižnějších rozjezdech, které motoru moc nejdou. Než začne tlačit turbodmychadlo, projevuje se tříválec velmi letargicky, nemá sílu a zejména méně zkušeným řidičům může velmi snadno při rozjezdu chcípnout.

Naopak vůbec nic nelze namítat proti spotřebě. Ani ve městě si tříválec prakticky nevezme přes sedm litrů, a když se řidič alespoň trochu snaží, lze dosahovat mimo město i pozoruhodně nízkých spotřeb kolem pěti litrů. Dokonce ani hodně rychlá jízda po okresce s předjížděním nestála víc, než osm litrů na sto kilometrů.

Na nepřiměřeně rychlou jízdu ovšem motor není stavěn a tomuto používání neholduje ani podvozek. Zavěšení lze bez váhání označit jako komfortní a za většiny situací také tiché. Jen větší nerovnosti se občas ozvou a to hlavně od jednoduché zadní nápravy. V zatáčkách se potom vůz vcelku dost zhoupne, ale celkový pocit z řízení je příjemný, neboť Octavia s lehoučkým motorem v přídi prakticky nezná nedotáčivost.

Takže jak je na tom ve výsledku ona „diskutabilní“ Octavia?  Nové a tolik propírané světlomety jsou za mě především otázkou zvyku a nelze jim upřít, že konečně vtiskly praktické, pohodlné, ale zároveň trochu nudné Octavii nějaký výraz a charakter. Malý tříválec je potom až obdivuhodně dobrou volbou, neboť má dostatek síly a naopak jen velmi nízkou spotřebu paliva.

Novou Octavii Combi si lze podle aktuálního ceníku dopřát od 437 900 korun, což je o 30 tisíc více, než kolik bychom dali za základní liftback. Už v základní ceně je také obsažen právě testovaný tříválec. Specifikace testovaného vozu ovšem obsahovala zároveň druhou nejvyšší výbavu Style, která startuje na částce 548 900 korun.

Plusy: Motor:
spotřeba Typ motoru: přeplňovaný, zážehový
slušná síla tříválce Válce / ventily: 3 / 4
nový infotainment Zdvihový objem (ccm): 999
praktičnost Nejvyšší výkon (kW / ot/min): 85 / 5000
Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min): 200 / 2000
Mínusy:
rozjezdy s tříválcem Provozní vlastnosti:
větší náklony v zatáčkách Maximální rychlost (km/h): 201
Zrychlení 0 – 100 km/h (s): 10.1
Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km): 7.0 / 5.0 / 6.0
Rozměry a hmotnosti:
Zavazadlový prostor (l): 610
Objem nádrže (l): 50
Pohotovostní hmotnost (kg): 1172
Délka (mm): 4667